Poslední říjnový víkend mělo na padesát Rýmařovanů možnost strávit v Německu. Šlo o členy orchestru ZUŠKABAND a pěveckého sboru Vox montana, kteří vyhověli pozvání našich kolegů hudebníků z města Zeil am Main a uspořádali česko – německý koncert. Toto nevelké město má pro Rýmařov velký význam, neboť je zařazeno do početné skupiny rýmařovských partnerských měst. Navíc zde žije mnoho lidí, kteří svůj osud výrazně spojují s Českou republikou i s Rýmařovem samotným.

               Polovinu účastníků tvořily děti, které chodí do základní umělecké školy, a tak i program byl uzpůsoben právě jim. Měli jsme možnost zúčastnit se komentované prohlídky Zeilu am Main, navštívili jsme místní pamětihodnosti, včetně tamní Kaple V Lipkách, která Němcům odsunutým z Rýmařova ulehčovala jejich osud. Sobotní odpoledne a večer pak už byl věnován plně zkoušení a koncertu samotnému. Koncertní hala byla večer překvapivě zaplněná do posledního místa. Program koncertu byl složen z vystoupení tří těles – české Vox montany a ZUŠKABANDU a německého sboru Liederkranz. Nutno zdůraznit, že ačkoli se němečtí a čeští hudebníci vzájemně neznali, dokázali společně připravit program takové úrovně, že to asi nikdo nečekal. Výkony na jevišti byli bez nadsázky brilantní a nekonečné závěrečné ovace byly úplně zasloužené. Lze se domnívat, že v historii obou českých souborů to byl zatím asi koncert nejlepší. Za nejpřitažlivější část programu pak asi můžeme považovat zpěv písní, které německému publiku zahráli a zazpívali společně Češi i Němci – Adiemus Karla Jenkinse a swingovou Tequilu Chucka Ria. Z obou písní běhal návštěvníkům mráz po zádech.

Zaznamenali jsme reakce některých českých dětských účastníků. Na jednoduchou otázku „Co si myslíš o koncertu?“ odpovídali všichni dost podobně: „Koncert se zdál nejpovedenější, z těch, které jsme odehráli“, „Úžasné obecenstvo, hostitelé příjemní, super zážitek“, „Sice jsme absolvovali dlouhou cestu, ale ta nám za to stála“.

Za zmínku stojí též reakce některých německých návštěvníků. Po koncertu za námi přišli a se slzami v očích nám sdělovali nejenom svoje dojmy a nadšení, ale i věci jiné. Jako potomci Čechů po druhé světové válce vyhnaných mysleli na svoje rodiče a prarodiče, kteří se podle nich teď shůry dívali, jak sedmdesát let po válce jsou Češi a Němci schopni spolu nejenom vycházet, ale dokonce uspořádat společný koncert, navíc na tak vysoké úrovni. Tím se zcela jistě trefili přímo do černého, neboť právě toto je smysl celé naší návštěvy, společného koncertu a celého letitého partnerství obou našich měst. Je moc dobře, že se podobné aktivity účastnily právě rýmařovské děti. O naší společné historii je třeba vědět, je třeba ji pokud možno nesoudit a v budoucím čase využít spíš toho, co nás spojuje a ne rozděluje. Hudba se k tomuto účelu hodí naprosto perfektně.

Spolupráce Zeilu am Main a Rýmařova rozhodně tímto koncertem nekončí. Na místě jsme domluvili nejenom opakování celé akce u nás, ale byli jsme schopní i nastínit spolupráci další, tentokrát na poli sportovním. Zde výtečně zafungovala práce zástupců Jiskry (členů sboru Vox montana), komise pro kulturu, cestovní ruch a mezinárodní spolupráci městského zastupitelstva, ZUŠ Rýmařov a Spolku přátel ZUŠ Rýmařov. Velké poděkování patří vedení města Rýmařov, které náš koncert podpořilo jak finančně, tak morálně.

Z podkladů žákyně ZUŠ Nely Bruntsvykové článek sepsal Jiří Taufer

fotografie: Jana Pupíková, Josef Petrík, Jan Halinec